Boj proti autům

Alespoň jednou týdně se v médiích objeví článek o boji proti autům. Většinou je v něm zmíněno, že nové silnice a nová parkovací místa přitahují auta a vedou k zvýšení počtu aut ve městech. Zvýšený počet aut pak znamená, že se ve městě hůře žije. Takže cesta k zlepšení je jasná:

• zrušit stávající parkovací místa a nebudovat nová.
• zavést modré zóny a umožnit tak parkování pouze místním.
• zúžit stávající silnice, například omezením počtu pruhů.
• ztížit průjezd městem zavedením jednosměrek, zpomalovacích prahů.
• preferovat jiný druh dopravy na úkor aut - tj. zavést buspruhy, cyklopruhy.

Co se ale stane až město vyhraje boj s auty? Co je tím cílem a ideálem? Zatím se zdá, že je to město bez aut. Město, kde se všichni pohybují pěšky. Doprava je omezena na veřejnou dopravu. Auta se městu vyhýbají a zůstávají mimo město. Většina navrhovatelů uvedených dopravních opatření vedoucích "ke zklidnění" žije s představou, že takové město "bude žít".  

Já si myslím, že jsou uvedená opatření jsou možná ve vybraných případech vhodná pro centrum města. Nicméně je evidentní, že v Praze  jsou v současné době aplikována nejen v samotném centru města, ale už i na okraji. Jaký má smysl vytvořit buspruh na místě, kde autobus projede maximálně jednou za půl hodiny? Jaký má smysl cyklopruh na místech, kam se rozumný cyklista rozhodně nevydá? Jaký to má smysl, pokud na okraji chybí záchytné parkoviště, nebo je permanentně přeplněné?

Kromě toho lidé rozhodně nejezdí autem jen tak. A pokud bude existovat rozumná alternativa, většina lidí jí bude preferovat. Pokud je alternativou k půl hodinové cestě autem hodinová cesta narvanou veřejnou dopravou, pak rozumný člověk tuto alternativu nezvolí. Pokud bude ale možnost namísto pomalého průjezdu středem města využít levné parkoviště na okraji (na které se člověk poměrně rychle dostane pomocí vnějšího městského okruhu) a do centra se rychle dostat třeba metrem, dává takové řešení smysl.